Náš zájezd do Polska odstartoval v učebně 406 sledováním filmů Sophiina volba a Pianista. Tyto filmy nám ukázaly dřívější hrůznou dobu. Přibližně ve 24 hodin pro nás přijela stará dobrá karosa, kterou všichni s nadšením uvítali. V brzkých hodinách jsme celí rozlámaní dorazili do Polska do města Wadowice, kde jsme si prohlédli známý kostel, ve kterém byl pokřtěn papež Jan Pavel II. Dlouho jsme se nezdrželi a pokračovali dál v cestě. Dalším místem, které jsme navštívili, bylo město Osvětim. Nejprve jsme si prohlédli koncentrační tábor Březinka, kde jsme na vlastní oči viděli rampu, na níž probíhala selekce a kterou jsme znali z filmu Sophiina volba, a pak pokračovali až do části zvané Kanada, v níž probíhalo třídění věcí po zavražděných vězních. Pak jsme již stanuli před nápisem Arbeit macht frei a začala prohlídka Osvětimi. Polská průvodkyně nás provedla táborem, kde jsme viděli budovy, ve kterých byli lidé vězněni, umývárny a zbytky plynových komor. Nejděsivější dojem na nás udělaly místnosti plné bot, kufrů, nádobí, hřebenů a vlasů vězněných. Myslím si, že na tyto místa nesmíme zapomenout a nikdy nesmíme dopustit další války, při kterých by umíralo tak hrozným způsobem takové množství lidí.
Navečer jsme se ubytovali v krakowském hostelu Gulliwer a do večera do 9 hodin jsme měli osobní volno. Někteří z nás se šli rozhlédnout po okolí, navečeřet se, podívat se do centra či k řece Visle. Druhý den dopoledne jsme tramvají dojeli do centra Krakowa, prošli jsme si hlavní Mariacké náměstí, stanuli uprostřed Colegia Major Jagellonské univerzity a pokračovali na Wawel s katedrálou. Zde nás již očekávaly 2 česky hovořící průvodkyně, jež nás nejprve provedli katedrálou se všemi postranními kaplemi, v nichž jsou umístěny hroby polských králů – a že jich bylo! Pak jsme vyšplhali do zvonice, kde se všichni dotkli srdce zvonu, které podle pověsti přináší štěstí, a sestoupili do krypty katedrály – tentokrát mimo jiné mezi náhrobky Slowackého, Mickiewicze, Pilsudského a nedávno tragicky zahynulého Lecha Kaczynského s manželkou. Prohlídka pod vedením nezdolných polských důchodkyň pokračovala královským zámkem. Jeho největším skvostem mimo renesančních interiérů jsou nástěnné koberce zvané arasy.
Po prohlídce jsme si užili nákupy a utratili naše poslední złoté na místní tržnici a i ve velkém obchodním domě, kde mě zaujal největší regál čokolád, který jsem kdy viděla. Ráno jsme po společné snídani opustili náš hostel a před námi byla návštěva solných jeskyní ve Wieliczce.
Po dřevěných schodech jsme sestoupili do hloubky 60 metrů, kde začal výklad polských průvodců, při němž páni profesoři opět předváděli své tlumočnické umění. Seznámili jsme se s historií dobývání soli, prohlédli si jednotlivé podzemní sály s řadou soch významných osobností polské historie – samozřejmě ze soli – a skončili v příjemné podzemní restauraci, kde jsme se naobědvali. Pak už zbývalo jen vyjet důlním výtahem 120 metrů k povrchu.
Poznávání Polska jsme zakončili v Kalwarii Zebrzydowské, což je významné poutní místo a stejně jako Wieliczka na seznamu památek UNESCO. Celá kalvárie má být kopií jeruzalémské krajiny včetně křížové cesty. V celém komplexu se nachází kromě hlavního klášterního kostela 42 kapliček. O Velikonocích se zde pod širým nebem koná soud s Ježíšem a jeho ukřižování za účasti až 100 000 diváků/věřících.
Poté nás čekala zpáteční cesta domů do Prahy a po 23. hodině jsme byli opět před školou. Celý výlet do Polska jsme si všichni pořádně užili a všem profesorům moc děkujeme za jeho zorganizování.
Eva Košatová, 2BL